Horké dny: Riziko přehřátí u psa

Horko a rizika s ním spojená - strašák nejen lidí, ale i zvířat.

Přehřátí organismu zvířete

V letních měsících se snad každý majitel psa nebo kočky někdy ocitl v situaci, kdy přemýšlel o tom, jak se extrémně vysoké teploty podepíší nejen na pohodlí nás lidí, ale také na zdraví našich čtyřnohých kamarádů. Pro lepší pochopení situací, které jsou pro naše psy a kočky v souvislosti s horkem nebezpečné, vám v následujícím textu podrobněji vysvětlíme celý proces termoregulace jejich organismu. V samém závěru článku pak najdete tipy jak přehřátí předejít a jak se zachovat, pokud už k přehřátí dojde.

Co přesně je termoregulace a k čemu slouží

Termoregulací označujeme přirozenou schopnost organismus zachovávat si ideální teplotu tělesného jádra, bez ohledu na výkyvy teplot v okolním prostředí. Jak celý tento mechanismus funguje? Tělo má speciální čidla, tzv. termoreceptory, které monitorují jeho aktuální tělesnou teplotu. Jsou rozmístěny jednak na povrchu těla na kůži a sliznicích a druhak jsou lokalizované do vnitřních orgánů, míchy a mozku. V mozku se nachází, v oblasti předního hypotalamu, hlavní centrum pro termoregulaci. Zde je umístěn tzv. fyziologický termostat, na kterém je nastaveno optimální teplotní rozmezí pro správné fungování organismu. U člověka je tato hodnota v rozmezí cca 36,5 – 37,5°C, u psa a kočky je to o něco výše, přibližně 37,5 – 39,2°C.

Akutní ohrožení života – teplotní šok

Pokud teplota tělesného jádra vystoupá nad normální „nastavenou“ v hypotalamu, ocitne se organismus v hypertemii. A pokud tato vyšší teplota přetrvává dostatečně dlouhou dobu nebo je příliš vysoká, může vyústit až v teplotní šok, což je akutní a život ohrožující stav způsobený přehřátím organismu. Vzniká buď působením vysokých teplot v prostředí či extrémní fyzickou zátěží nebo kombinací obojího. U lidí je tato tělesná teplota nad 40°C, u psů nad 41°C. Uvádí se, že při dosažení teploty tělesného jádra 49 – 50°C dochází k akutnímu odumírání buněk a následně smrti během pouhých 5 minut.

Čím se organismus brání přehřátí při zásadní změně tělesné teploty

Jestliže se tělesná teplota v důsledku působení vnějších vlivů vychýlí mimo rozmezí nastavené v termostatu, začnou se aktivovat termoregulační mechanismy, jejichž cílem je udržet normální teplotu. Jedním z prvních těchto mechanismů je termoregulační chování, při kterém se zvíře přesune do stínu, lehá si na chladné povrchy, sníží svoji fyzickou aktivitu a podobně.
Dále při stimulaci termoreceptorů zvýšenou teplotou dochází k ovlivnění kardiovaskulárního systému. Roztáhnou se cévy na periferii těla (kůže, končetiny, sliznice), aby se krev co nejvíce ochlazovala v kontaktu s vnějším prostředím. Současně se stáhnou cévy v oblasti orgánů dutiny břišní, kde se krev jinak přirozeně ohřívá (hlavním zdrojem tepla v těle jsou játra a zažívací trakt). Zvýší se srdeční výdej, čímž se zrychlí cirkulace krve v krevním řečišti. Také se nastartují další termoregulační mechanismy typické pro daný živočišný druh.

Obecné principy výměny tepla živého organismu s okolním prostředím

Tělo se zbavuje přebytečného tepla čtyřmi základními fyzikálními principy. Jsou to:

  • sálání či vyzařování (radiace) tepla do okolí ve formě infračerveného tepelného záření směrem od teplejšího ke studenějšímu předmětu (např. tělesná teplota je 38 °C a v prostředí je 30°C)
  • vedení (kondukce) tepla při dotyku či kontaktu s chladnějším okolím nebo předmětem (např. kontakt se studenou podlahou)
  • proudění (konvence) chladnějšího vzduchu kolem těla, při kterém proud vzduchu strhává teplo z povrchu těla pryč (např. když fouká vítr nebo si zapneme větrák nebo při zrychleném dýchání psa)
  • odpařováním (evaporace) vody resp. tělesných tekutin dochází k přeměně kapaliny v plyn, k tomuto procesu je spotřebována tepelná energie z povrchu těla a přebytečné teplo je tak odváděno pryč do vnějšího prostředí (příkladem je pocení nebo odpařování ze sliznic při dýchání nebo při namočení kůže vodou)

Psi a kočky se neochlazují pocením

U psa a kočky je 70% tepelných ztrát způsobeno sáláním a vedením, pokud je teplota prostředí nižší než teplota povrchu těla. Při vyšších teplotách se tyto mechanismy stávají neefektivní a nastupuje mechanismus odpařování. Odpařování se však stává málo účinné při vysoké vzdušné vlhkosti nad 80%, kdy se tekutina už nemá kam opařovat, protože vzduch je nasycený vodními parami. Lidé se ochlazují především pocením. Na rozdíl od lidí ale mají pes i kočka velmi málo potních žláz, a tak se u nich odpařování realizuje jinak.

Jak se ochlazuje pes

Zásadní roli v mechanismu odpařování hraje u psů nosní dutina a její labyrint nosních skořepin. Ty jsou, oproti lidem, vysoce prokrvené a velmi členité, na povrchu vlhké s hlenem, takže představují rozsáhlý povrch pro odpařování, kterému navíc pomáhá ještě zvýšené vylučování slin a jejich odpařování z tlamy. Aby byla zajištěna dostatečná vlhkost sliznice nosu, mají psi dokonce speciální nosní žlázu, tzv. Stenovu, která se u člověka vůbec nevyskytuje.
Jazyk tak důležitou roli jako nosní dutina a sliny nehraje, jak se dříve domnívalo. Při rychlém povrchovém dýchání pes v nádechu nasává vzduch nosem a vydechuje ho tlamou. Tímto mechanismem studenější vzduch proudí kolem prokrvených nosních skořepin a podporuje odpařování z vlhké nosní sliznice, která se tak ochladí spolu s protékající krví. A toto přesně vysvětluje důvod, proč psi zrychleně dýchají s otevřenou tlamou, když je jim teplo.

prehrati u psa (2)

Průběh změn v těle při teplotním šoku

Pokud jsou vyčerpány kompenzační mechanismy těla bránící přehřátí, začne vysoká teplota působit negativně na orgány v těle a rozvíjí se teplotní šok. Mezi postižené orgány patří:

  • zažívací trakt a játra – tyto orgány trpí jednak přímým poškozením tepla a druhak nedostatečným prokrvením a okysličením (hypoxií), protože cévy se stáhly již dříve v počáteční kompenzační fázi jako kompenzace přehřívání. Je narušena sliznice střeva a bakterie střevní mikroflóry a jejich toxiny pronikají do krevního oběhu a mohou vyvolat otravu krve (sepsi, septický šok)
  • cévy a krevní srážlivost – vysokou teplotou těla dochází k poškození výstelky cév a je výrazně narušena krevní srážlivost, která se zpočátku vyznačuje generalizovanou hyperkoagulací (krev se nadměrně sráží) a poté, po vyčerpání srážecích faktorů, naopak dochází k nekontrolovatelnému krvácení. Až u poloviny pacientů se může objevit problém s krevní srážlivostí.
  • ledviny – jsou poškozeny přímo teplem, ale také stažením cév, podobně jako játra a střevo (až třetina pacientů v teplotním šoku může mít postižené ledviny)
  • srdce – uplatňuje se zásadně v počátečních fázích přehřátí, dochází ke zvýšení srdečního výdeje a tím se zintenzivní proudění krve, dále dojde k centrálnímu i perifernímu zúžení cév, při kterém je krev přesměrována především k povrchu těla, aby mohla být lépe ochlazována. Po určité době při přetrvávajícím teplotním šoku dochází k poškození srdečního svalu teplem a rozvíjí se arytmie.
  • plíce – přímým působením vysoké teploty těla dochází k poškození drobných cév v plicích s následným otokem plic a rozvoje syndromu respirační tísně (ARDS)
  • mozek – mozek je velmi citlivý k přehřátí, teplem dochází k poškození mozkové tkáně a vzniku otoku mozku.

Vzhledem k tomu, že je obvykle postiženo více orgánových systémů, tak se hovoří o tzv. multiorgánovém selhání. Jedná se o velmi závažný stav, který často končí smrtí. A co je důležité, i když je teplota těla ochlazením normalizována, tak už mohlo dojít k poškození organismu a multiorgánové selhání se může rozvinout později, i do 24 hodin.

Co zvyšuje riziko přehřátí v horkém počasí?

Na zvýšení rizika přehřátí organismu mohou působit mnohé faktory, které lze rozdělit do několika skupin.

Ze skupiny vnějších vlivů sem řadíme:

  • uzavření v prostorách s minimální ventilací nebo stínem
  • vysoká vzdušná vlhkost
  • nedostatek tekutin či zabránění přístupu k vodě

Dopad může mít i tělesná konstituce či určité tělesné znaky:

  • výživný stav – obézní zvířata, u kterých tuková vrstva působí jako izolant
  • velikost – větší plemena mají menší plochu těla v poměru k hmotnosti
  • míra osrstění – výrazně osrstěná plemena s hustou podsadou, dlouhou srstí
  • barva srsti – černí nebo tmaví psi
  • brachycefalická plemena – mops, anglický buldog, francouzský buldoček, bostonský teriér, shi-tzu a mnoho dalších (tato plemena mají sice obří jazyky v poměru k hlavě, ale malformovanou malou nosní dutinu), perské kočky atd.
  • jedinci s nedokonalou termoregulací – mláďata a senioři

Možnost přehřátí zvyšuje i nadměrná fyzická aktivita. Více ohroženi jsou:

  • aktivní, mladí, hraví, hyperaktivní psi
  • služební a sportovní psi
  • psi v zátěži (dlouhé výlety, túry, běhání u kola apod.)
  • stres (např. cestování, návštěva veterináře)

A poslední skupinou faktorů mající vliv na rychlost přehřátí jsou onemocnění:

  • kardiovaskulární onemocnění
  • respiratorní onemocnění (kolaps průdušnice, laryngeální paralýza)
  • obecně jakékoliv oslabující onemocnění (anémie, onkologičtí pacienti, epileptici)
  • medikace některými léky (například diuretika – léky na odvodnění, beta-blokátory, fenothiaziny)

prehrati u psa (10) prehrati u psa (11) prehrati u psa (12)

Jaké jsou první příznaky přehřátí?

První příznaky přehřátí může majitel rozpoznat sám. Dokáže díky tomu podniknout kroky, které předejdou zhoršení zdravotního stavu jeho zvířete, než se rozvine ve vážnější formu či dokonce teplotní šok. Věnujme proto pozornost příznakům jako:

  • výrazně zrychlené dýchání
  • slinění
  • neklid
  • odmítání pohybu, malátnost, polehávání, slabost
  • žízeň

Identifikovat problém přehřívání nám pomůže i změření rektální teploty, která může být již s prvními uvedenými příznaky zvýšená. Pokud teplota vystoupí nad 41°C, je třeba zvíře chladit a urychleně navštívit veterinární ordinaci. Nicméně pozor, normální tělesná teplota v době příjezdu na veterinární kliniku ještě nezaručuje, že se následný rozvoj teplotního šoku přeci jen nedostaví.

prehrati u psa (8) prehrati u psa (9)

Co může majitel udělat, když už k přehřátí organismu dojde?

Pokud již k přehřátí došlo, hrajete o čas, pokuste se co nejrychleji řídit níže uvedeným:

  • přerušit působení vysokých teplot
  • přerušit veškerou fyzickou aktivitu
  • přenést zvíře do chladnějších prostor
  • nabídnout tekutiny (pokud je zvíře samo schopno přijímat je)
  • začít zvíře ochlazovat – nejlépe studené ručníky nebo chlazené PET lahve z ledničky pokládat do oblasti břicha, třísel, podpaží
  • ochlazení pomocí dýchání studeného vzduchu – zapnutí klimatizace v autě, či doma – hlavu a čumák k mrazáku, aby zvíře mohlo dýchat chladný vzduch (pozn. Petmedic)
  • nikdy nepokládat přímo na kůži led nebo mražené věci (ty lze zabalit do utěrky a krátce přikládat)
  • nikdy nechladit končetiny
  • u dlouhosrstých psů se nedoporučuje namáčet jejich srst, pouze méně osrstěná místa
  • břicho polít studenou (vlažnou) vodou
  • fénem (studené foukání) lze zvýšit proudění vzduchu a tím zvýšit ochlazování
  • zvíře dopravit co nejrychleji na veterinární kliniku (ideální je veterinární nemocnice, protože velmi pravděpodobně bude nezbytná hospitalizace)

Vždy je dobré si telefonicky ověřit, zda-li vás zvolené pracoviště může přijmout (mohou mít jiné akutní pacienty a zbytečně tak dochází k prodlevě při dopravě)
Míra přežití pacienta ve stavu rozvinutého přehřátí nebo teplotního šoku záleží na mnoha faktorech – délce působení vysokých teplot a zátěže, predispozice daného jedince, času zahájení ochlazování člověkem a rychlosti dopravení pacienta k odborné lékařské pomoci. Pokud se jedná o více než 90 min, prognóza se výrazně zhoršuje, protože po této době následuje rozvoj multiorgánového selhání. Nepříznivými prognostickými faktory jsou přítomné neurologické příznaky (např. záchvaty), hypoglykémie, narušená krevní srážlivost, poškození ledvin. Statistiky uvádějí, že přežitelnost psa nebo kočky po prodělání teplotního šoku je přibližně padesátiprocentní.

prehrati u psa (3) prehrati u psa (4) prehrati u psa (7)

Jak se vyhnout přehřátí

Pokud chcete předejít problémům se zdravím u svého psa nebo kočky v důsledku přehřátí organismu, dbejte preventivně na následující rady:

  • vyhnout se nadměrné aktivitě, fyzické zátěži a stresu
  • vyhnout se rozpáleným povrchům – asfaltu, chodníkům, písku
  • navlhčit neosrstěné části těla zvířete
  • použít mokré ručníky k ochlazení
  • pokud používáte náhubek, musí být dostatečně prostorný, aby mohl mít pes otevřenou tlamu (nikdy v horku nepoužívejte fixační náhubky!) (pozn. Dogpoint)

Pokud v době velkého horka a hrozby přehřátí nemáte možnost být trvale se svým zvířetem, předvídejte a zajistěte pro psa nebo kočku následující:

  • dostatek vody – použijte více misek, které zajistíte proti převrhnutí
  • zajistěte stín – s přihlédnutím k posunu stínu, tam, kde je stín v okamžiku vašeho odchodu, může být za hodinu parné slunce
  • dostatečná ventilace – zajistěte proudění vzduchu
  • nikdy nenechávejte zvíře ani na chvíli bez dozoru v autě – ani v případě, že je auto ve stínu nebo jsou pootevřená okénka, protože jejich otevření nemá na snížení teploty v podstatě žádný efekt. I když si chcete odskočit jen na 5 minut, nikdy nevíte, co vás zdrží a půlhodina v autě už může být pro vaše zvíře smrtící!

prehrati u psa (1)

Pěkné léto

Závěrem vám přejeme krásné léto, které naplní vaše domácnosti dobrou náladou ze společně strávených chvil s vašimi čtyřnohými přáteli. Věříme, že hřejivé sluneční paprsky budete mít nadále na základě výše uvedených informací již jen pod kontrolou, a využijete je k získání pouze pozitivních a nezapomenutelných zážitků.

Text odborně zpracovala MVDr. Silvie Poláčková

silva

 

Další novinky

Den otevřených dveří 2022

2022-06-01 13:13:22

Prohlídka a představení práce útulku, program pro dospělé i děti.

číst dál

Odebraní psi z Plavska - téměř 50 psů v nevyhovujících podmínkách

2022-01-19 08:07:42

Někdo v prosinci shání vánoční dárky, v jižních Čechách ale v prosinci minulého roku sháněli někoho, kdo se dokáže postarat o téměř 50 psů odebraných chovateli kvůli naprosto nevyhovujícím podmínkám. Spolu s dalšími organizacemi jsme se do této akce zapojili a nabídli umístění pro 10 pejsků.

číst dál
Zavřít