11. 1. 2014

Dobrý den,

z hrůzou jsem zjistila, že z tria Konopníková, Škopková a Kelišová, jsme jediní, kdo ještě neinformoval o životě našeho "nového" člena rodiny. Takže vše jde stranou a já sedám k PC a píšu zprávu :)

Jen připomínám, že naše rodinka se stala majitelkou Konopníkové - tedy přesněji - od příchodu k nám Betty Konopníkové - tak zní oficiálně její jméno v očkovacím průkazu a v její osobní kartě u pana veterináře :)

Jednou větou - Betty je prostě živel :) A to se všemi kladnými i zápornými stránkami, co toto slovo obnáší. Stala se nepostradatelnou součástí naší rodiny a musím říct, že ač se to zprvu zdálo nemožné - dokázala zaplnit to prázdné místo, co mi zůstalo v srdci potom, co nás tak nečekaně po krásných 12 letech opustil náš Endy.

Od doby co jsme ji poprvé viděli pobíhat na zahradě v Poděbradech samozřejmě povyrostla - je z ní už krásná psí slečna - s nádherným vybarvením, které obdivují lidé všude, kam s ní přijdeme. Udržela si svůj "nízký podvozek", ale přesto je schopná na svých krátkých nožkách podávat neuvěřitelné sportovní výkony. Věrně mě doprovází na vyjížďkách s naší kobylkou a i když musí udělat deset kroku - co kobyla jeden, tak nikdy nemá dost.  Dokonce po cestě zvládá ještě hledat stopy zvěře - což je, přiznávám, její slabá stránka. Je to lovec, kterého zajímá, vše, co se hýbe :( Neúnavně domů nosí různé ještěrky, myši, střevlíky, v horším případě i slepičku z maminčina kurníku nebo králíčka z tatínkovi králíkárny :( Snažíme se naučit ji, držet její loveckou vášeň na uzdě a vyřádit se při jiných aktivitách jako je aportování a vycházky s jinými pesany na hraní. A řekla bych, že se to lepší, ale je před námi ještě dlouhá cesta. Každopádně, když vidí, že oblékám rajtky a beru sedlo - je na vrcholu blaha a já nedokážu odolat jejímu nadšení a nechat ji doma :)

A když už tady na ní takhle nehezky žaluju, tak na ní musím prásknout další slabost a to jsou manželovy boty :) Zamilovala si je - bere všechny druhy - papuče, tenisky, polobotky - hlavně musí být manželovi :) Nevím, co jeho nohy vylučují, ale pro naší Betty je to neodolatelný parfém. No co, aspoň ho naučila pořádku, že se boty dávají do botníku.

Betty taky výborně zapadla do smečky s našima dvěma raubířema - sice proběhlo takové nějaké ujasňování hranic, které skončilo šrámem na nose u našeho Ondry, kluci museli pochopit, že i pejsek chce mít svůj klid, ale teď už je to v pohodě. A myslím, že v Betty našli skvělého spiklence pro jejich lumpárny, ať už jde o hrabání děr na záhonku nebo sklizně jahod i se sazenicema :) Betty jim dává denně najevo, že i když to s nima občas není jednoduché, má je ráda. Špatně snáší, když někam jedou bez ní. A večer nejradši usíná s nima v dětským pokojíčku :)

Takže budu končit, povinnosti volají - snad jen - ještě jednou děkujeme za možnost Betty poznat a za důvěru, kterou jste nám svěřili :)

Ať máte, co nejvíce zachráněných pejsků s novým domovem,
Monika Holoubková